Podání žádosti o milost

Podání žádosti o milost

Na základě článku 62 písm. g) a článku 63 písm. j) Ústavy České republiky je prezident republiky oprávněn udělovat tzv. milost, tedy jednak odpouštět či zmírňovat tresty uložené soudem a zahlazovat odsouzení a jednak nařizovat, aby se trestní řízení v určité věci vůbec nezahajovalo, nebo, bylo-li zahájeno, se v něm nepokračovalo.

Na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, přenesl prezident pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Zároveň mu v článku I. odst. 2 tohoto rozhodnutí přikázal zamítat (všechny) žádosti o milost s výjimkou žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu (v aktuálním účinném znění se jedná o odst. 3 trestního řádu).

Ministr spravedlnosti je proto na základě výše uvedeného rozhodnutí prezidenta republiky povinen zamítnout žádost vždy, pokud se nejedná o žádost osoby, která trpí závažnou, či nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, a zároveň pokud sám soud neshledal podmínky k tomu, aby upustil od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku z důvodu nevyléčitelné životu nebezpečné nemoci nebo nevyléčitelné nemoci duševní (§ 327 odst. 3 trestního řádu).

Jinými slovy, ve všech případech, tedy pokud se jedná o žádost o zastavení trestního stíhání, či o žádost o zmírnění jiného trestu než je trest odnětí svobody a žádosti osob, které nejsou nemocné tak, jak je výše popsáno, a soud nevydal rozhodnutí podle § 327 odst. 3 trestního řádu, musí ministr spravedlnosti žádost zamítnout.

Jakákoliv fyzická či právnická osoba, proti které je vedeno trestní řízení, či která vykonává trest.

Žádost může podat i jiná osoba (právnická či fyzická), která má zájem na tom, aby byla milost udělena osobě trestně stíhané či osobě vykonávající trest.

Vzhledem k omezení vyplývajícím pro ministra spravedlnosti je vhodné, aby osoba žádající o milost, která je ve výkonu trestu a chce žádat o milost ze zdravotních důvodů, nejprve podala žádost na soud ve smyslu § 327 odst. 3 trestního řádu. Tedy žádost, aby z důvodu nemoci, která je nevyléčitelná a životu nebezpečná, či z důvodu nemoci duševní, sám soud upustil od výkonu trestu odnětí svobody. Po zamítnutí této žádosti soudem je možné podat žádost o milost s nadějí na kladné vyřízení.

Splnění všech požadovaných náležitostí.

Podáním písemné žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti, či přímo prezidentu republiky.

Ministerstvo spravedlnosti - oddělení ústavněprávní; žádost lze také podat přímo prezidentu republiky, řízení však provádí Ministerstvo spravedlnosti.

V případě, že se bude jednat o žádost osoby, která trpí nemocí či chorobou ve smyslu článku I. odst. 2 rozhodnutí prezidenta republiky č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, bude žádost o milost po provedeném šetření Ministerstva spravedlnosti předložena prezidentu republiky k rozhodnutí. Ostatní žádosti budou po provedeném šetření ministrem spravedlnosti zamítnuty (ve smyslu článku I. odst. 1 rozhodnutí).

V žádosti je nutné uvést všechny důležité údaje o osobě, pro kterou je milost požadována:

• jméno a příjmení,

• datum narození nebo rodné číslo,

• adresu trvalého pobytu,

• platnou korespondenční adresu,

• spisové značky rozsudků v dané věci s uvedením soudu, který ve věci rozhodoval (či jejich kopie),

• výpis z rejstříku trestů,

• spisovou značku rozhodnutí o zamítnutí upuštění od výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu § 327 odst. 3 trestního řádu (pokud takové rozhodnutí je),

• důvody, pro které je milost požadována.

Žádost lze podat v jakékoliv písemné podobě.

Pro zrychlení práce zhotovilo Ministerstvo spravedlnosti formulář, který byl zaslán i do věznic. Osoby vazebně stíhané i osoby ve výkonu trestu jej proto mají k dispozici.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Žádost o milost lze podat v kterékoliv fázi trestního řízení.

Délka řízení je závislá na náročnosti potřebného šetření a nedá se předem přesně stanovit. Zpravidla bývá rozhodnutí zpracováno v rozmezí 1-3 měsíců.

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Další činnosti nejsou stanoveny.

12.11.2015

Bez časového omezení.