Obecní úřad obce Hojovice
Hojovice 80
395 01 Pacov
kraj Vysočina
Postup při daňové exekuci podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")
V případě, že má daňový subjekt (dlužník) vůči správci daně nedoplatek, může jej správce daně vymáhat: buď sám (daňovou exekucí) nebo prostřednictvím soudního exekutora, nebo tento nedoplatek uplatnit v insolvenčním řízení nebo jej přihlásit do veřejné dražby. Správce daně přitom zvolí takový způsob vymáhání nedoplatku, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku (§ 175 odst. 1 a 2 daňového řádu).
Nedoplatkem rozumí daňový řád částku daně, která dosud není uhrazena, přestože již uplynul den splatnosti daně, a zároveň i neuhrazené příslušenství daně (úroky, penále, pokuty, náklady řízení), u něhož uplynul den splatnosti, a také dosud neuhrazenou částku zajištěné daně. Nedoplatek hradí daňový subjekt jako svůj daňový dluh (proto jej daňový řád ve fázi vymáhání označuje jako daňového dlužníka); tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka.
K vymáhání nedoplatku přikročí správce daně v případě, kdy daňový subjekt nesplní své daňové povinnosti v rovině platební, popř. je mu nedoplatek předán v rámci dělené správy k vymožení podle § 161 daňového řádu.
Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením, tedy na vymáhání takového nedoplatku, jedním z výše uvedených způsobů (§ 153 odst. 3 daňového řádu).
Nedoplatek zaniká, a nelze jej již vymáhat, po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let, a pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, uplynutím 30 let. Základní lhůtu 6 let lze prodloužit za podmínek stanovených daňovým řádem (§ 160 daňového řádu).
Daňovou exekuci provádí správce daně vydáním exekučního příkazu na:
srážku ze mzdy,
přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (poskytovatelem platebních služeb se ve smyslu § 5 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, rozumí: banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a Česká národní banka),
přikázání jiné peněžité pohledávky (než je nárok na mzdu nebo pohledávka u poskytovatele platebních služeb),
postižení jiných majetkových práv,
prodej movitých věcí, nebo
prodej nemovitých věcí.
Příjemce rozhodnutí nebo osoba, jíž je adresován úkon správce daně při placení daní.
Zpravidla je to dlužník (tedy daňový subjekt, který je v prodlení s úhradou nedoplatku), v úvahu však přicházejí i další osoby zúčastněné na řízení (jejich okruh se liší podle správcem daně zvoleného způsobu exekuce: např. poddlužník, manžel dlužníka, pokud se exekuce vztahuje na majetek ve společném jmění manželů, nebo osoba, které svědčí právo k majetku, který má být exekucí postižen).
Daňovou exekuci nařizuje správce daně vydáním exekučního příkazu.
Exekuční příkaz je rozhodnutím správce daně a musí tedy obsahovat obecné náležitosti rozhodnutí, dále v něm musí být uveden způsob provedení daňové exekuce, výše nedoplatku (pro který je daňová exekuce nařizována), výše exekučních nákladů a odkaz na exekuční titul.
Pokud se částka, pro kterou byla daňová exekuce nařízena, zvyšuje po tomto nařízení o úrok z prodlení, je správce daně povinen nařídit ve výroku exekučního příkazu i exekuci tohoto úroku.
Správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné.
Součástí exekučního příkazu může být i stanovení exekučních nákladů za nařízení exekuce.
Daňový dlužník si musí být vědom toho, že v případě, že svůj dluh vůči správci daně nezaplatí řádně a včas, vznikají mu po nařízení daňové exekuce rovněž exekuční náklady. Ty spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Exekuční náklady je dlužník povinen hradit vždy tehdy, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně (§ 182 a násl. daňového řádu).
Proti exekučnímu příkazu není možné uplatnit opravné prostředky. Proti jakémukoli úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní (tedy také v souvislosti s vymáhacím řízením), a proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku. Lhůta pro uplatnění námitky je 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla (§ 159 daňového řádu).
Podání v daňových věcech, jako jsou oznámení, žádosti, návrhy, námitky apod., lze učinit zásadně třemi způsoby: písemně, ústně do protokolu a elektronicky.
Elektronické podání zahrnuje podání prostřednictvím datové zprávy, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem (ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a podání prostřednictvím datové zprávy, která je odeslána pomocí datové schránky (což je ekvivalentem uznávaného elektronického podpisu; tento způsob doručování je upraven zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů).
Podání musí být učiněno u příslušného správce daně, kterým je v popisované životní situaci ten správce daně, který vydal exekuční příkaz.
Dlužník může podle § 181 odst. 1 daňového řádu podat návrh na odklad daňové exekuce. Vyhoví-li správce daně takovému návrhu, může exekuci odložit buď zcela, nebo částečně. K tomuto kroku přistoupí správce daně zejména tehdy, šetří-li skutečnosti, na jejichž základě by mohlo dojít k posečkání daně, nebo skutečnosti vedoucí k vyloučení určitého předmětu z daňové exekuce.
Ustanovení § 179 daňového řádu dává dlužníkovi také možnost podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce. Tento návrh bude úspěšný zejména tehdy, jde-li o majetek, který je zákonem vyloučen z exekuce.
Se správcem daně lze také jednat o způsobu zaplacení dlužné daně, a to o splátkách nebo o posečkání daně ve smyslu § 156 daňového řádu.
Podle § 259 a § 259c daňového řádu může dlužník mimoto požádat o prominutí daně nebo jejího příslušenství, příp. o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b daňového řádu.
V procesním postavení správce daně vystupují orgány veřejné moci v rozsahu, v jakém jim je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní (zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Těmito orgány budou zejména orgány finanční správy (především příslušné finanční úřady, resp. jejich územní pracoviště) a orgány územních samosprávných celků.
Obraťte se na příslušného správce daně, který exekuční příkaz vydal (kontaktní údaje jsou uvedeny v záhlaví exekučního příkazu).
V případě námitky proti úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní, se tato námitka podává u toho správce daně, který předmětný úkon provedl.
Na úřadě (u správce daně) předložte:
průkaz totožnosti,
doručený exekuční příkaz, popř. jiný písemný úkon správce daně, který hodláte projednat,
doklady týkající se placení daní, pokud chcete svá tvrzení při řízení na úřadě doložit.
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
Podání námitky proti úkonu správce daně, podání návrhu na zastavení nebo odklad exekuce a podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nepodléhá poplatkové povinnosti.
Lhůty pro vydání některých rozhodnutí v daňovém řízení jsou stanoveny pokynem č. MF-1 o stanovení lhůt při správě daní (č. j.: MF-96484/2012/904).
Správce daně by v ostatních případech měl vždy respektovat obecnou zásadu rychlosti řízení a postupovat ve věci bez zbytečných průtahů.
Pokud se dlužník domnívá, že správce daně tuto svou povinnost neplní, může využít možnosti, kterou mu dává § 38 daňového řádu, a učinit kroky ke své ochraně před nečinností správce daně podáním podnětu nejblíže nadřízenému správci daně.
Okruh osob, které mohou být daňovou exekucí dotčeny, je závislý na správcem daně zvoleném způsobu exekuce (může to být např. manžel dlužníka, poddlužník nebo osoba, která má věcné právo k předmětu exekuce).
V obecné rovině je pouze nutné zdůraznit zásadu součinnosti, tedy že osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují.
Podání lze učinit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.
Pro podání v daňových věcech používejte aplikaci EPO (elektronické podání pro finanční správu), která je pro tato podání elektronickou podatelnou.
Podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně.
Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.
Proti jakémukoli úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní (tedy také v souvislosti s vymáhacím řízením), a proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku. Lhůta pro uplatnění námitky je 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla.
Z hlediska systematiky daňového řádu již námitka není řazena mezi řádné opravné prostředky.
Z dalších možností lze zmínit podání návrhu na zastavení nebo odklad daňové exekuce (§ 181 daňového řádu) a podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce (§ 179 daňového řádu).
Správce daně může uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje průběh řízení při jednání vedeném správcem daně (§ 247 odst. 1 daňového řádu).
Pokuta až do výše 500 000 Kč může být uložena tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy (§ 247 odst. 2 daňového řádu).
Pořádkovou pokutu je možné ukládat i opakovaně, pokud dosavadní uložení pokuty nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá.
20.04.2016
Bez časového omezení.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25 |
26
|
27 |
28
|
29 | 30 | 1 |
2 |
3
|
4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 |
10
|
11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 |
17
|
18 |
19
|
20
|
21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
31
|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 |